Srí Lanka 2015

Krátká reference z pobytu v ajurvédském rezortu na Srí Lance:
Zorganizoval jsem jeden celodenní výlet na jižní cíp ostrova do přístavního města Gale. Po cestě jsme se zúčastnili malé „river safari“, kde jsme na loďce míjeli krokodýly, nad hlavami nám občas přelétli kaloni s rozpětím křídel hodně přes metr a ve větvích se tiše pohybovali různí ještěři včetně varanů. Navštívili jsme želví farmu, kde denně zachraňují stovky želviček před rybáři a dalšími predátory… Navštívili i důl, kde se středověkým způsobem těží měsíční drahokamy – moon stones. Některé klientky si je vybroušené rovnou zakoupily… Zastavili jsme se v obchodě specializovaném na čaje a pak si několik hodin individuálně vychutnali nesmírně romantické Gale – s britskou pevností a koloniálním nádechem. Jeden z nejsilnějších západů slunce v mém životě.

I tentokrát jsem si vezl nějaké čtivo… David Deida: Cesta pravého muže (v pravdě, tu mi na místě půjčila přítelkyně) a Bhante Wimala: Učení lotosu. Zatímco druhá knížka je velmi laskavým pohlazením srí lanského buddhistického mnicha, putujícím po světě, první je neméně spirituální, nemilosrdně odhalující neuvěřitelné spousty praktických chyb, kterých se běžně dopouštíme my, muži ve vztahu k ženám – včetně sexu. Kniha je, myslím, důležitá i pro ženy. Mají sklon si vybírat spíše parodie na muže, potlačujíce z různých „rozumných“ důvodů svoji přirozenost. Žijí pak spíše parodii na život, zatímco život, který by se jim tuze zamlouval, sledují spíš v telenovelách, sní o něm u dortíku či prožívají v tištěných románech… Indiánští šamani, dobře a stručně radí: Meditace a sex. Meditace má být propojena praxí a sex zase se spiritualitou. Jakmile se zřeknete jednou či druhého, ocitáte se na šikmé ploše vývoje. Jste v nerovnováze, v nepřirozeném stavu. To pak zákonitě – ve spojení s dalšími okolnostmi, vede k nemocen těla i mysli… Zastavit tento volný pád může např. i tato milá kniha. Pod vlivem tzv. výchovy a překroucených náboženských dogmat, vrstvíme jednu chybu za druhou a živíme tak nenasytný zdravotní systém, aniž máme sebemenší šanci se uzdravit.

Propojením moudrosti obou knih jsem se zas pokorně i radostně posunul o krůček dál… ano, i po šedesátce s šedivou hlavou je záhodno (a co) se učit. A pokud jste na to dva a berete to jako hru, nemůže se vám přihodit nic lepšího… Souběžně probíhala i duchovní cvičení ryze praktická, za což děkuji některým účastnicím zájezdu. Myslím to upřímně. Prožívaly výlet svým osobitým způsobem a tak mi zdarma nabízely lekce z tolerance a trpělivosti a brousily mé ego jako drahokam…

Počasíčko OK, snad jen jediný den propršel. Jednou při obědě v otevřené restauraci u oceánu jsme zpozorovali opravdové tornádo. Nad hladinou se pohyboval typický trychtýř, který nasával mořskou vodu do mraků. Někteří z nás se rozprchli do svých bungalovů pro foťáky, jiní s napětím sledovali, pohyb cyklónu. Panovala zvláštní smíšená atmosféra strachu a nadšení. Než jsme se stačili vrátit s technikou, černý sloup dosáhl pevniny asi tři kilometry od nás a rozplynul se, aniž způsobil pohromu. Pak se ovšem rozpoutala tropická bouře a my prchali opět do svých příbytků. Blesky prakticky non stop práskaly v řádech desítek metrů od nás. Musím přiznat, že jsem měl trochu „zaťato“ a do teď si nejsem úplně jistý, kdo z nás dvou, držíce se za ručičky jak Jeníček s Mařkou, bál se více a kdo koho vlastně vedl…

A ještě k samotné ajurvédě. Při jedné masáži se Naalinda nezvykle rozpovídal. On nemá moc bohatou angličtinu. Když mluví, tak se dívá vzhůru a občas mlaskne a uloví nějaké anglické slovíčko. Zkusím zprostředkovat jeho proslov… Mohl by jej v klidu držeti na akademické půdě lékařských fakult.

Ajurvéda dobrá. Západní medicína rychlá, pak nemoc zase. Ajurvéda ne rychlá. Ale pak nemoc není. Moje máma bolest kolene. Velká, špatně chodit. Dlouho západní léky. Pořád bolest. Pak ajurvédská léčba. Za čtyři týdny koleno zdravé. Chodit celý den. Pořád. Bolest ne. Taky máma jednou svědění kůže. (Slovo svědění nahradil pantomimickými pohyby svých prstů, naznačujících intenzivní škrábání po celém těle.) Západní léky dlouho – a zase jeho pohybující se prsty jako drápy nad celým tělem. Ajurveda 2 týdny a pak OK. A naznačil, že ajurvédské léky pila, že léčila břicho, ne kůži…

Tak, zatím… Tomáš Lebenhart