Soudci a lékaři
Tak se dozvídáme, že soudci si odklepli nemalé zvýšení svých již tak vysokých platů. 3 roky zpětně… Prý jim Ministerstvo práce a soc. věcí špatně vypočítalo základ. Úředníci (kteří také dostanou přidáno) udělali chybu a zaplatíme to všichni skrz státní rozpočet – bratru 1,5 miliardy… Soudce nezajímá, současná ekonomická situace. Umí se o sebe postarat.
Také se dozvídáme, že zdravotníci slíbené malé navýšení platů většinou nedostanou. Nemocnice na to prostě nemají. Také proběhla zpráva, že nejchudší africké země mají smůlu a nedostanou očkovací látky, které podražily. Nemají na to. Někde platí: nejsou prachy, tak neotravuj. Jinde ovšem: Navalte prachy a neotravujte. A usmíváme se při placení, říkávali jsme si potměšile kdysi u desetníkového mariáše… Církve hrabou po miliardách, dnes bylo sděleno, že si vynárokovali mj. kroměřížský zámek se všemi skvosty uvnitř i kolem. S úsměvem. Jsme údajně nejateističtější stát. Hmm… zajímavé. Přesto u nás parazité v sutanách neobyčejně dobře prosperují.
Rád bych se pozastavil u jedné maličkosti. U odpovědnosti soudců a zdravotníků. Je dobře známo, jakou obecně právníci, soudní znalci i samotní soudci mají odpovědnost. Rapidně se blíží nule. Jeden soud rozhodne (po letech) tak, jiný, pak zcela opačně… říká se tomu právní názor. Znaleckých posudků je skoro, co znalců. Promlčení, útěk zločince z republiky (viz supermafián Soghojan, vesele pobíhající po Jerevanu, prasácké princátko po Kataru. atd.), justiční omyly, o korupci ani nemluvím… Za co tito lidé mají mít nereálně vysoké příjmy? Odpovědnost zdravotníků, zejména lékařů je hmatatelná a většinou neodpustitelná. Platy zlomkové ve srovnání se soudci a politiky. Odpovědnost politiků se neblíží nule. JE nulová. To víme všichni. Zkuste si představit např. chirurga v noční službě. Rozhodne tak… pak přijde jiný, rozhodne jinak, vleče se to… nemocný umírá… lékaři vesele pracují dále a starají se o zvyšování svých příjmů, což jim stát bez kecání dává. A představte si na druhé straně pana soudce, jak ho vytáhnete ve tři ráno k soudu. Urgentně. A suď! A dělej! A běda, jestli rozhodneš špatně. Skončil si a možná nastoupíš do basy. To je realita lékařů, potažmo zdravotníků. Sestřička natáhne špatnou injekci a je průšvih. To se nesmí stát! Holou rukou utírá pacientům zadek, na rukavice nejsou peníze. Chce trochu víc peněz- sorry došly prachy.
Nemám zkrátka dobrý pocit z řízení této země. Z nastavených pravidel, z morálky mocných. Je toho stokrát víc. Toto bylo jen pár postřehů z jedněch blbých televizních novin. Takže co? Každý člověk by se měl bránit, když mu někdo ubližuje, kdokoliv. Soused, někdo v práci, v rodině, úředník… lékař, soudce, kdokoliv… každý si zaslouží úctu a férové jednání. Kdo neskáče, není Čech? Já jestli někdy poskočím, tak z úplně jiných důvodů… J
Tomáš Lebenhart