Příběhy psané Vámi
Dlouhá léta poslouchám Vaše příběhy. Tak jako Bohumil Hrabal kdysi prohlásil, že není vlastně žádný spisovatel, ale jen zapisovatel, někdy se tak cítím i já… Vaše příběhy jsou dramatické – mnohdy jde o život, někdy veselé, jindy smutné, občas otřesné, neuvěřitelné. Příběhy mi slouží mj i k pochopení Vašeho problému, hlubokého zdroje Vaší nemoci. A tak mám možnost pomoci…
Jednou ze strun, které příběhy rozehrávají, je, bohužel, pro mě stále překvapivé selhávání vědecké medicíny a zdravotnického systému v praxi. Poslední týden zněla tato nepříjemná struna v mé ordinaci často a naléhavě. Svěřuji se s těmito zásadními věcmi především proto, abych varoval i posílil Vaši odvahu při uhájení zdraví svého nebo Vašich dětí či blízkých. Poslyšte tedy pár Vašich příběhů tohoto týdne…
Pětapadesátiletá právnička z Prahy. Více než půl roku trpěla zvyšujícími se bolestmi pravého prsu. Navíc se na kůži prsu objevily podivné puchýře a krusty. Prs mírně otékal, byl trochu teplejší a objemnější než levý. Zkoušela něco přírodního, zašla na kožní, tak provedli biopsii, řekli, že neví co to je. Zašla ke gynekologovi. Ten ji pozval na mamograf + sono za půl roku. Za půl roku!! Toto vyšetření prokázalo tři neohraničené rakovinové nádory a metastázy v podpažních uzlinách. Okamžitě chemoterapie, která v současné době probíhá. Praha je plná plakátů a dalších forem upoutávek, varujících před rakovinou prsu, v celé republice probíhá masivní zvací kampaň k tzv. preventivním mamografiím… Tento příběh je z obyčejné praxe. Podobných příběhů jsem slyšel více… Jako by byla důležitá kampaň. Aktuálně nemocný může čekat…
Asi sedmdesátiletý muž ze Strakonic. Léta bere lék na cukrovku 2. typu a lék na vysoký tlak. Byl v pohodě, normálně si užíval života, pracoval na zahradě, vše bylo v pořádku. Pak mu objevili v moči trochu bílkoviny a v krvi známky lehčího selhávání ledvin. To je v tomto věku s těmito diagnózami celkem běžné. Kolísavá hladina glukózy v krvi narušuje jemné kapiláry v ledvinách (tzv. glomeruly, neboli cévní klubíčka, kde z krve vzniká moč). Jeho syn, můj kamarád, pro něj chtěl to nejkvalitnější vyšetření a tak se rozjeli na prestižní pražskou kliniku, kde sedí jeden z největších odborníků přes ledviny. Tam provedli (dobře placenou) punkci ledviny a v podstatě nic nezjistili. Nicméně pánovi nasadili nesmírně agresivní kortikoidní léčbu kombinovanou s chemoterapií – přímo do žil. Pak byl propuštěn do domácí péče se sedmi (7!) léky na tlak, a kortikoidy v tabletách, cytostatikem (Medrol + Methotrexat ve vysokých dávkách) a dalšími asi pěti léky. Myslím, že kdyby si tento chemo koktejl vzal kdokoliv z vás, šli byste si rovnou pro neschopenku a vaše ledviny by dostaly krutě zabrat. Pacient během několika dní zhubl o 6 kilo, přestal jíst, chodit, jen ležel a vzdychal. V této fázi jsem byl pozván do děje. Všechny léky jsme (s požehnáním velmi lidského okresního urologa) vysadili a opět nasadili dva léky, které bral dlouho před návštěvou stánku vrcholné vědecké medicíny. Rychle se zotavuje, začíná jíst, přibírá, chodí na zahrádku, začal ho zase bavit svět… Kolik z takových seniorů má v blízkosti někoho, kdo se takto vzepře, ač je naprostým laikem? Málokdo…
Asi čtyřicetiletá paní trpěla opakovanými, prakticky neustálými záněty vedlejších nosních dutin. Silné bolesti čela, očí, hustý hlen z nosu, únava… To probíhalo dlouhá léta pod taktovkou ORL specialistů. Ti předtím ještě stihli v narkóze vytrhnout krční mandle. Neustále antibiotika, bez výtěrů, naslepo, širokospektrá, pro jistotu… Nakonec navrhli sekání dutin. To zoufalá paní odmítla. Tak ji
poslali na neurologii – protože má bolesti hlavy. Také navrhovali psychiatrické vyšetření… další z mnoha příběhů. Kolik takových pacientů se dostane k homeopatovi či někomu, kdo konečně začne léčit? Málokdo…
Mladý muž, velmi citlivý s partnerskými nehodami měl velmi vysoký cholesterol. Až 12! Jeho praktický lékař, značně vyděšen, jej raději poslal do centra tukového metabolizmu na renomovanou kliniku. Paní docentka seděla zády k mladíkovi a celou dobu hleděla do počítače. Setra mu pak předala recept na Torvacard, naprosto běžný statinový lék s množstvím vedlejších účinků. Absolutně ji nezajímal klient, nezajímal ji jeho příběh… Všem lékařům a léčitelům, kteří se skutečně zajímají o příčiny nemocí, je známo, že cholesterol se zvyšuje při stresu… „Ne, abyste to někdy vysadil“, poučila ho při odchodu ze špičkového pracoviště. Kolik lidí bere nesmyslně nebezpečné statiny, aniž se kdokoliv zajímá o jejich příběh? Stamiliony na celém světě…
Pozoruhodné a smutné příběhy zakončím doslovným citátem opět vrcholného odborníka, tentokrát na revmatizmus. Mé (i své) klientce, trpící velmi bolestivými otoky kloubů, která se vzepřela brutální chemii (t.č. kojící) autoritativně řekl: „Nemám rád pacienty, kteří se snaží být manažery vlastního zdraví!“ Dvakrát jsem se optal, jestli nežertuje, nebo snad nežertoval superodborník. Byl jsem ujištěn, že pan doktor skutečně pronesl: NEMÁM RÁD PACIENTY, KTEŔÍ SE SNAŹÍ BÝT MANAŹERY VLASTNÍHO ZDRAVÍ! To by se mohlo tesat do kamene… Ptám se: „Škoda, že jste se nezeptala, jestli pan doktor už někdy někoho s revmatizmem vyléčil. Musel by vám přiznat, že nikoho…“ „Na to jsem se ho ptát nemusela“, odpověděla pohotově. „Ptala jsem se lidí v čekárně. Chodí tam léta a je jim pořád hůř.“
Na všech svých přednáškách obhajuji chemo-techno medicínu ve své urgentní, život zachraňující podobě. V ostatních polohách… posuďte sami… Znovu Vám připomínám: Nejste ovce jsoucí na porážku. Jste lidé, kteří si zaslouží odpovědný, vysoce odborný a hlavně lidský přístup!
Dr. Tomáš Lebenhart