Obyčejní lidé

Milí přátelé. Během let hledání jsem se setkal s mnoha lidmi, kteří se nějakým způsobem snaží jít duchovní cestou a rozdávají či prodávají svá moudra a zkušenosti hledajícím. Mnozí se prezentují jako léčitelé, diagnostici, harmonizéři či nejrůznější poradci. Někteří se zaměřují na masérské či dotekové techniky s nejrůznějšími názvy (např. spinal touch, kraniosakrální terapie, Bowenovy masáže, shia-tsu, thajské masáže, harmonizace čaker, reflexní masáže chodidel, AFT, atd…). Pak přibývá terapeutů, kteří pomáhají prací s podvědomím - kineziologie, one brain, regresní terapie, hyperventilační metody, kartářky a někteří se považují za šamany, měnící realitu… Opradu jsem v posledních cca 20ti letech poznal mnoho takových terapeutů, některé jsem si osobně vyzkoušel, o dalších jsem získával reference od svých pacientů. Další skupinou jsou moji kolegové, lékaři s celostním přístupem, provozující čínskou tradiční medicínu, ayurvédu, akupunkturu, řízenou detoxikací, homeopatií nebo poslední dobou stále přibývající používání diagnostických i terapeutických přístrojů pracujících na principech kvantové fyziky či radioniky (Oberon, Mars, Bicom, apod.). Je také spousta bylinářek a bylinářů, používá se gemoterape (esence z pupenů), Bachovy květové esence, či jiné exotičtější esence, např. z brazilských motýlů… Objevili se i absolventi kurzů techniky havajských kahunů Ho´oponopono. Někteří pomohou (na nějaký čas, někteří ne, jiní (nemnozí) dokážou vyléčit…Po těchto dlouholetých a velmi bohatých zkušenostech jsem si položil jednoduchou otázku: Co je u všech těchto lidí To, co skutečně uzdravuje? Co je společným jmenovatelem, vedoucím k zázraku uzdravení? Navíc mě začala přímo znervózňovat skutečnost, že různí homeopatičtí mistři vyléčí své klienty různými homeopatiky! Každý zkušený homeopat má své spektrum léků, které používá. Mám bezpečně ověřeno, že výběr homeopatického léku NENÍ tím nejdůležitějším, ikdyž se to všechny homeopatické školy shodně tvrdí. Jeden můj dobrý přítel, vynikající psycholog a jasnovidný léčitel mi jednou při kávě jemně sdělil, že homeopatický lék sám o sobě nemá takovou léčivou schopnost a že pozoroval, že u homeopatů, kteří mají dobré výsledky, vychází z jejich aury proud energie, která nabije podávaný lék nebo přímo pacienta. To považuje za mnohem významnější. Tenkrát, před lety jsem to nemohl rozdýchat. Snažil jsem se mu vysvětlit, že správně vybraný homeopatický lék rezonuje s příčinou choroby či v případě konstitučního postupu, přímo s vyšším já pacienta. Po té, co pozoruji, že velcí homeopati uzdravují své nemocné různými homeopatiky a dokonce používají různé potence i naprosto odlišné frekvence podání, musím přiznat, že samotné homeopatikum je pouhým nosičem něčeho, co je v léčbě ještě významnější. A to něco vychází z homeopata! Vždy jsme se učili, že vysoké potence (200 a více) se mají, pokud vůbec, používat jen po dlouhých časových intervalech. Minulý rok jsem mluvil s jedním vynikajícím rumunským homeopatem, který běžně používá potence 200 třeba jednou týdně. A má přímo zázračné výsledky. Myslím, že uzdravuje ta vize homeopata či jiného léčitele, že se jeho pacient uzdraví. A taky je ve hře čistá snaha pomoci. Pevně věřím, že nemoc ustoupí po Arsenicu 200. Jaký podíl má Arsenicum a jaký moje víra? Kdo ví… Když jsem si jistý správným lékem, víra je silná. Když si moc jistý nejsem, víra není tak silná.. Čím více si terapeut věří, tím větší má úspěchy v léčení.

Jsem především homeopat a tak posuzuji zejména tyto postupy. Věřím, že podobně je tomu i u dalších léčebných metod… Dospěl jsem k názoru, že technika, léky, řeči…nejsou to, co léčí. Je to člověk. Musel jsem si tedy položit otázku CO je to léčivé, co je ta hybná síla měnící realitu, uzdravující i beznadějně nemocné! Po mnoholetém pozorování jsem pochopil, že je to NAPROSTÁ OBYČEJNOST! Člověk, přes kterého je umožněn zázrak vyléčení, je úplně obyčejný, všední, přehlédnutelný, nenápadný…bez ega. Nehraje žádnou roli, není osvětlován reflektory slávy. Takový člověk neklade odpor kosmické lásce…která činí zázraky. Může používat jakoukoliv metodu, na tom nezáleží. Nemusí dělat skoro nic. Jen DOVOLIT, aby bylo děláno…To je to kouzlo, ten zázrak, ta úplně obyčejnská věc… Je tu čas, kdy stále méně zaleží na léku či technice a stále více rozhoduje lidská vůle.

Nedávno jsem se setkal s nějakým panem Jurisem v malé vsi u Chrudimi. Obyčejný vesničan, obnošené montérky, pantofle… On se na vás jen usmívá, povídá o všem možném, trochu pohybuje pravou rukou. Peníze nechce, stačí mu, co má. A v jeho chatičce se dějí takové obyčejnosti, jako rozpuštění nezhoubného nádoru za pár minut, zhoubného za pár týdnů, a tak podobně. Rozhodl jsem se, že na svém webu zavedu rubriku takových lidí. Nebude jich mnoho. Ale mohou být požehnáním pro těžce nemocné. A ještě něco. Takoví lidé shodně říkají, že pokud je dáno, stane se. Pokud není dáno, nestane se. Mají v sobě absolutní pokoru. Dobře vědí, že to nejsou oni, kdo léčí.

A na závěr ještě jedno setkání s obyčejným člověkem. Minulé léto jsem měl to štěstí setkat se několikrát s opravdovým šamanem, Ramirezem Xolotlem. Žije v Mexiku a je potomkem Aztéků. Vezl jsem ho na nádraží do Klatov na vlak do Prahy. Štíhlý, snědý, černé jiskné oči, dlouhé černé vlasy, pestrá čelenka, šedivý kabát, obrovský baťoh, s kterým jezdil po střední Evropě a dělal obřady pro planetu Zemi a vodu. Léčil, učil obřadní tance, přednášel, ve Francii předsedal setkání šamanů z celého světa… Vypadal jak vandrák, jímž vlastně byl. Vystoupili jsme před nádražím z auta a objali se. Před vchodem do haly postávala skupinka bezdomovců. Jeden ukázal na Xolotla s lahví piva a zachechtal se: "Hele, Indián. Já už mám teda dost. Nazdááár, ty vole, co tady děláš?" Zaslechl jsem také něco o rezervaci. Bylo mi trapně a styděl jsem se… Můj mexický přítel zdvihl ruce nad hlavu a tím nejlaskavějším hlasem, který jsem kdy slyšel, řekl: "Achóój." Skupinka nádražních alkoholiků zjihla a v hrubých tvářích se objevila jakási něha a mír. Velký a naprosto obyčejný šaman si nadhodil baťoh a zamířil k pokladně…
S upřímnou snahou se stále učit, Tomáš Lebenhart