Norský blesk

Miluju ty rychlovky – v kuchyni. Nemáte moc času, ale máte se rádi…tak šup! Rychle, chutně, kvalitně… Nebo se ohlásí Jitka Čavančarová na poslední chvíli k obědu nebo Johnny Depp – a vy sebou musíte mrsknout a při tom dbát na to, aby to nebyl blaf. Zkrátka a moudře, mám rád ty akce, kdy do kuchyně vlítnu jak kulovej blesk a za čtvrt hodinky je to ready – a nemusíte se vůbec stydět… Otročit celé dopoledne u linky fakt není pro mě (na to jsem si vzpomněl na Boží hod.. to je výjimka). Ovšem štěstí přeje připraveným, že… takže musíte mít doma v pohotovosti kvalitní surovinky… Uklohníte Deppovi nebo Clintonovejm knedle s vajíčem? Nebo hemenex? A tady, pane prezidente, to si určitě dejte – znojemská okurka… to u vás absolutně nedáváte.
Takže: Musíte mít:

Máslo, v mrazáku krevety (nejlépe Norsko, Island) – možno nahradit krabíma tyčinkama co obsahujou jen pár procent krabíka, jinak samej rybynovej shit. Ale (kupodivu) výsledná chuť není až tak jiná. To by bylo fakt k popukání sledovat, jak Clintonová nebo Madona nad tím svinstvem hejbe ušima a říká: „Oh, fantastic!“ Tak dál: českej česnek (ten se ani nepokoušejte nahradit cizím), smetana – nejlépe 33%, bílé suché víno (zde opět dost záleží na kvalitě… víno, které byste s chutí nepili, nesmíte lejt do pánve… ani omylem). Dál už jen těstoviny (nejlépe špagety), sůl, pepř a petrželová nať. Samozřejmě fresh, svižně zelená, ne unavená, suchá… pokud nemáte v zimě v mrazáku petrželovou nať, nehrajete první ligu.

A teď ta akce: V hrnci se vaří lehce osolená voda, do které v pravý čas šoupnete špagety. Vedle si na pánvi rozehřejete máslíčko, kam pak vmícháváte na drobno rozkrájenej nebo na keramickým drsnítku (to je moje slovo) česnek, ty potvory, sůl, pepř, přicmrndáváte smetanu… pořád jste v pohybu, v tý pánvi to lítá, jak na kolotoči nebo spíš horský dráze… ty krevety nemilosrdně měchačkou drtíte na co nejmenší kousíčky, v tom maj smradlatý tyčinky celkem výhodu… ani se pomalu nestačíte napít bílého… ruce kmitaj, na pořadí a dávkách až tak nezáleží… musíte to dělat s nadšením – pak to nemůžete zkazit. Tady platí raději víc než míň. Mezi tím si scedíte špagety, a nakonec do pánve chrstnete to víno z nedopitý sklenky a pěkně to přiklopíte, jdete si umejt pracky a za pár minut můžete servírovat. Komukoliv! Pro estetiku i zdraví na kouřící, ukrutně vonící hluboký talíř nasypete tu nať. Když sebou mrsknu, mám to na stole pod 15 minut. A za mnou je čisto. Mám takovou neurózu, že si nesednu za stůl se zapraseným kk po boku. Takže v podstatě fast food. Ale proklatě dobrej.

A fakt dbejte (teda pokud chcete kopat v tý první lize) na to, aby bylo doma vždycky kam sáhnout, kdyby šlo do tuhýho… to se každýmu fakt může stát, než se nadějete…já si klidně představuju, jak po nedělním Újezdci najednou začnou pobíhat divný chlápci s vysílačkama, a cink, cink…“Do you speak English?“ Je tu Michelle Obamová… manžel si něco špitá (jako že na neutrální půdě) někde na Karlštejně s tou sibiřskou krysou, Rasputinem, vlastně s Putinem, a jí už nebaví lítat po školách a vysvětlovat dětičkám, že nemaj chlastat tu kolu a tláskat ty hambáče, že maj chroustat mrkvičku a cvičit… a tak si řekla, že se mrkne do nějaký obyčejný český (raději country) domácnosti… Tak a najednou jí máte v obýváku, sakra, jak to že nemám tak velký pantofle… No a co. Je kolem poledního, ochranka pobíhá kolem baráku, cvičně zatýká pana Jarošíka s kosou – takový nástroj ještě naživo

neviděli… a Obamka by si něco dala… bác a co uděláte? Třeba Norskej blesk… Ale musíte v tý bílý bedně něco MÍT! Návštěva z Bílýho domu – blesková… hemenex? Pudem jako do hospody na guláš? Může přijít kdokoliv, já vyjdu se ctí a ještě na ty kravaťáky poštvu Barbuchu… ta by jim ty opálený plešky pěkně zrychtovala... a Jarošík by moh jít v klidu síct…

Vyzkoušejte! Nestyďte se… a budete mlaskat a říkat: Fantastické…

Tomáš Lebenhart