Lhostejnost

Tento text je doplněním mé rozvahy nad Dobrem a Zlem… ale mohl by jistě být i textem samostatným, neboť téma jeho samonosné a v našich životech zásadní jest. Vycházím z geniálního přepisu čínské moudrosti I-ťing Richardem Ruddem do chápání západní civilizace a některé věty budou z jeho knihy Genové klíče zachovány nezměněny – jelikož bych se neodvážil je pozměnit… Takže čtenář jistě pochopil, že téma z mé hlavy nepovstalo. Ale mohu vás ubezpečit, že s ním 100% souzním a tak bych ho všem, kdo jeví zájem, předložit do úvahy. A nejen to absolutní souznění (souzním s více energetickými proudy i myšlenkami), hlavně lhostejnost (jedna z 64 stínových energií) považuji za nejmocnější náš, lidský zdroj, jak Zlu dovolit vysávat z naší planety život. Velkou většinou lidstva. Tisíce let…

Lhostejnost nám v podstatě brání vnímat vyšší realitu. Bere nám naši základní životní vlastnost vynikat! Skutečně, aby náš život naplnil Boží plán a měl tedy smysl, je zapotřebí, aby každý jeden v něčem vynikl, odlišil se od ostatních a zanechal zde po sobě něco nového, co tu ještě nikdy nebylo. Tyto věci nás ve škole neučí, že? Leč měli by… V angličtině je toto téma snadněji pochopitelné či alespoň uchopitelné. Different – odlišný, Indifferent – lhostejný. A máto to tu napřímo. (I když i náš  krásný jazyk umožňuje jisté tušení: Lho – stejnost.) Pokud jste „indiferent“, nikdy nemůžete být „different“, tedy oddělit se od stáda…

Spisovatel Elie Wiesel, jež přežil holocaust, napsal:
Opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost. Opakem života není smrt, ale lhostejnost.

Člověk, který podléhá stínové frekvenci lhostejnosti, není schopen se postavit sám za sebe a tak vždy stojí stranou dění, jemuž jen přihlíží. Tento obvyklý vzorec chování sociální psychologové nazývají rozptýlením odpovědnosti. Pod jeho vlivem odvracíme pohled od člověka či jiného živého tvora v nesnázích. Platí to samozřejmě i o celé přírodě i planetě. Tato energie umožňuje takřka neskutečný sociální jev, kdy většina obyvatel naší nádherné Země žije v bídě a utrpení, zatímco tzv. elity se mají zdánlivě velmi dobře a žijí v materiálním blahobytu.

Lhostejnost má mnoho podob a mnoho výmluv. Ty nejčastější jsou: „Nemám na to čas“, „Nerozumím tomu“, „nejsem na to zatím připraven“ a nebo zcela jednoduše: „To nejde.“ Jistě to každý ze života zná. Jak názorná ukázka toho, jak snadno se můžeme stát obětí své mysli. Ne času. Tedy toho chronologického, jak se říká. Děsný slovo, co? Když lékař není schopen vyléčit vaši nemoc, obvykle vám s vážnou tváří odborníka řekne: „S tím se nedá nic dělat. To máte chronické, víte.“ Když si uvědomíme, že žádný Chronos, tedy ubíhající čas neexistuje, že to jen výplod naší mysli, tak vše dostává ještě tragikomičtější rámec. Taky hustý slovo. Teď pozor: V okamžiku, kdy se sebereme a odhodláme se k obratu a postavíme se za své sny, stává se ten samý „čas“ naším spojencem! Jak lousknutím prstu. Automaticky se přizpůsobuje našim potřebám. Vesmír nám totiž začne fandit a posílat nám vše potřebné. A tak je to i se všemi stínovými frekvencemi. Včetně lhostejnosti. Všechny do jedné lze transformovat v náš prospěch a prospěch celé populace a světa. V tom tkví ten zázrak, jehož jsme přímo povinni! Je úplně normální, že jsme obdařeni mnoha stíny. Naším svatým úkolem, je poznat, přijmout a (!) transformovat v Dar. A tak i ta lhostejnost může být naším mistrem a umožňovat nám osobnostní a spirituální vývoj. Jak?

Můžeme jí použít třeba tak, že zůstaneme naprosto lhostejní ke svým zásluhám, úspěchům, majetku, nahromaděným znalostem, ale též ke svým propadům a nezdarům. K urážkám. Ke svodům Zla… Může nás učit svobodě a nezávislosti na druhých. Pomáhá nám razit si svou cestu A nebrat vážně překážky. Ta samá lhostejnost! Námi přetvořena do jemnějších vibrací. Nyní zažíváme gigantické duchovní cvičení a to v mnoha směrech. Můžeme si trénovat všechny stíny, co máme. Lhostejnost nevyjímaje. Jen si zkuste představit, kdyby byl celý svět naprosto lhostejný ke Covidovému strašáku (ne k utrpení!). Tak on se prostě rozplyne. Za tím si stojím.

Lhostejnost má sestřičku jménem Setrvačnost, další ze stínových kvalit. Jdou často společně ruku v ruce (a ještě si prospěvují). To si asi každý dokáže představit a netřeba se o této propojenosti (ba nerozlučnosti) rozepisovat. Setrvačnost brzda pokroku. Transformovaná setrvačnost – nikdy nesejdu z cesty. Atd… 64 stínů – potenciálních darů je geniálním způsobem propojeno, aby utvářely naší osobnost i svět. A to ještě nemluvím o dalším, třetím stupni transformace. Ony totiž i ty dary mohou (pomocí vyšší moci, tedy Dobra) obdržet kvalitu Siddhi (nebol-li po česku Milosti). A to již jsme v oblasti tzv. osvícení. Je tedy 64 způsobů osvícenosti. A tam pak konáme již skutečné Zázraky. A ty ruší stíny včetně lhostejnosti. Jak propleteno! Těžko zůstane někdo setrvačně lhostejný k Zázraku. A věře nebo ne, tím to teprve začíná. Musím se smát… promiňte. Jen tedy na okraj: Hotovo máme, až když to osvícení laskavě odmítneme – lépe řečeno, zůstaneme k němu lhostejní. Pak se stáváme mudrci a pravými mistry života. Podívejte se do tváře Buddhy. Co uvidíte? Nekonečnou LHOSTEJNOST. Klid, mír, věčnost. Východní způsob Božství. Ve tváři Ježíše (ale ne toho křesťanského) můžete spatřit nezměrnou LÁSKU. Také takto lze vnímat Božství. Božství má mnoho podob – pro nás lidi. Třeba i HUMOR. RADOST…. a dost.

Tomáš Lebenhart