Kdo že je debil?

Časopis Nová Regena uveřejnil pár textů s problematikou tzv. MMS (Miracle mineral solution), vynález známého svérázného Američana Jima Humble. Jde o 24,5% chloritan sodný, který se ve skleničce aktivuje nejčastěji HCl (kyselinou chlorovodíkovou), nebo kyselinou mléčnou nebo Hydrogensíranem sodným. Vzniklá chlorová směs se silně zředěná vodou pije… Kdo chce vědět více, může si googlit nebo se podívat třeba na www.czchem.cz nebo si rovnou přečíst přeloženou knihu J. Humbla: MMS nebo knihu Andrease Kalckera Zakázané zdraví. Tam naleznete i přesné ozřejmení všech dostupných sloučenin chloru. Včetně tzv. SAVA, používaného k desinfekci vody a bazénů. Chemik Kalcker se ve své knize věnuje převážně jiné chlorové molekule: kysličníků chloričitému (CDS), který je už asi sto let v civilizovaném světě přidávaný do pitné vody za účelem desinfekce a tedy pitnosti. Obě uvedené sloučeniny jsou naprosto bezpečné (pokud se zachová doporučené dávkování - jako u všeho ostatně. To se nedá říci o chemikáliích vyráběných farmako-průmyslem, jež používají běžně lékaři za účelem léčby. Obě chlorové sloučeniny ovšem medicína založená na důkazech striktně zakazuje a lékaře, který by jejich užívání doporučil, bude stíhat.

Osobně mám dostatečné zkušenosti s užíváním a mohu s čistým svědomím tyto prostředky ničící většinu infekce, doporučit. Kvalita života se po jejich užívání většinou dramaticky zlepšuje. Pracují na principu okysličení a ničí infekci, toxiny i nádorové buňky. Zdravé tkáně si „nevšimnou“. Ale samozřejmě že ne ve své ordinaci. Takže je vlastně nikomu nedoporučuji. Dále je ve hře „bezpečné chemie“ DMSO – dymethylsulfoxid. Ten mimo své léčebné účinky (např. u jinak neléčitelné sklerodermie) hraje unikátní roli nosiče čehokoliv, s čím se potká do mozku. Takže například aktivované MMS + DMSO (stačí kapka) může i zde v centru dění spustit očistu – například od borreliových toxinů. Zkušenosti jsou bohaté, zdokumentované, v rámci západního světa v řádech desetimiliónů léčených.

President České lékařské komory, MUDr. Milan Kubek aktuálně prohlásil (viz Nová Regena 3/2019), že jenom debil může pít bazénovou desinfekci a lékař, jenž by toto doporučil, je zločinec. Tento mladý pán se dříve „proslavil“ také zasvěceným výrokem, že homeopatie je podvod a čínská tradiční medicína šarlatánství.

Dle mých celoživotních zkušeností i teoretických poznatků mohu odpovědně prohlásit, že jenom debil posuzuje něco, čemu nerozumí a co nezná. A zločinec je ten, který si dovoluje takto mluvit z nejvyšší profesní pozice bez jakýchkoliv znalostí věci – o zkušenostech z praxe ani nemluvím.

Otázka pro mého prezidenta: Myslíte si, že naše republika, ten obrovský lazaret, kdy prudce narůstá chronická nemocnost a zdraví populace (včetně dětské) rapidně klesá, je zapříčiněno činností šarlatánů tradičních medicín, homeopatů a popíječů MMS?? Popřípadě odmítači očkování? Já mám zcela jiné názory a zkušenosti…

Zmiňovaná okysličovadla mají s bazénovou chemií společné asi tolik, co např. sadař a sadista. Prosím aspoň špetku znalostí, než promluvíte. A také špetku té pokory – vzhledem k tomu, že reprezentujete systém, který stran uzdravení nefunguje.

MUDr. Tomáš Lebenhart

Já debil !!!
Velmi rád bych se s vámi podělil o svou osobní zkušenost „debila“ ochotného ničit si zdraví pitím desinfekce do bazénů.

Pro ty, kteří nevědí, jsem plně invalidní pohybově. Následkem onemocnění, které zmíním později, mi zcela chybí kotník pravé nohy a díky špatné chůzi atd. mám velmi poškozený kyčelní kloub. Ale to zas pro tuto mou reakci není až tak důležité. Tedy k věci:

Asi před třemi lety mi najednou začaly šílené bolesti v levé ruce. Protože dokážu chodit jen o berlích, tak problém. Syn mne odvezl na ortopedickou pohotovost Klatovské nemocnice. Lékař mne poslal na rentgen, ruku neprohlédl a konstatoval, že to chce sádru (dlahu). Na synův dotaz, jestli by nešla ortéza, protože já ruce opravdu potřebuji lékař odpověděl, že by jistě šla, ale že já bych ji určitě sundaval. Chlap, co mi dlahu tvořil, ji očividně dělal poprvé v životě a v nemocnici byl nový. Ještě ten den mi ruka začala odumírat. Třetí den jsem dlahu odřízl a po týdnu jel na kontrolu. V ambulanci byl jiný doktor, který mi navrhl rehabilitaci. Bylo mi jasné, že je doktorům úplně fuk, co mi je, když jeden týden dlaha a druhý cvičení. Jde jen o to vykázat úkony pro pojišťovnu. Příroda si buď poradí sama, nebo to uřízneme. Za 14 dní další kontrola. Opět o ničem. Bolesti se stávaly nesnesitelné a tak jsem zvyšoval dávky Ibalginu. A navíc teploty. Po dalších 14 dnech znovu kontrola a znovu nic nového. „Přijďte se nám ukázat za 14 dní!“

Nezbylo, než použít protekci a domluvit se se známým lékařem z chirurgie, aby si na mne udělal čas. Taková malá protekce. Prohlédl mne a poslal na magnetickou rezonanci. Dalších 14 dní jsem čekal na termín rezonance a třetí týden měl výsledky. Potvrdilo se, co jsme tušili. Osteomyelitida.

Osteomyelitida (osteomyelitis), česky zánět kostní dřeně, je infekční hnisavá onemocnění kostí a kostní dřeně vyvolané bakteriemi či myobakteriemi. Z Wikipedie se také dozvíte, že v současné době je v Evropě u téměř 30 tisíc pacientů různého věku a pohlaví osteomyelitida bezúspěšně léčena. A že Osteomyelitida není vyléčitelná pomocí běžně dostupných prostředků. Nicméně doporučená léčba je velké dávky antibiotik přímo do žíly a postupné snižování dávek na tablety.

Měl jsem tedy sbalenou tašku s věcmi do špitálu, připraven na hospitalizaci, a vyrazil na další kontrolu na ortopedii. Tam jsem dostal vynadáno, že když mne z chirurgie objednávají na magnetickou rezonanci, tak ať si mne také léčí. Nakonec ale uznali, že spadám do jejich kompetence a pan doktor se rozhodl, že mi tedy napíše antibiotika. Sdělil jsem mu postup léčby, který jsem načetl. Tím jsem ho samozřejmě urazil a prohlásil: “My to uděláme obráceně. Dáme prášky, a když to nepomůže, tak přitvrdíme!“ Když už jsem ho jednou urazil, řekl jsem si, že není co pokazit a pokračoval v roli nepříjemného pacienta. „Pane doktore, nechtělo by to vzít vzorek z toho lokte, abyste věděli na jakýho stafilo nebo strepto či jinýho koka antibiotika zacílit?“ Nevěřil jsem, že opravdu slyším z úst doktora:“ Ale to bolí.“ Odpověděl jsem:“ Ano, ale mne, ne vás!“

A tak jsem se dočkal vytažení vzorku z lokte a zas tolik to nebolelo. Po dalším týdnu na kontrole, jsem se dozvěděl, že vzorek je negativní. Vyfasoval jsem první 2 balení antibiotik a že další kontrola za 14 dní. A tak jsem dál 2x za měsíc jezdil sanitkou na kontroly, fasoval další balení antibiotik a stav se jen zhoršoval. Antibiotika nezabírala, teplota neustále kolem 40 stupňů a během noci jsem spolykal až 12 ibalginů, abych trochu spal. V tomhle stavu jsem zavolal kamarádovi Tomášovi Lebenhartovi, aby se u mne zastavil. Domluvili jsme se, že zkusím to MMS. Jednak jsem věděl o co jde, protože jsme zveřejňovali na Tomášově webu pár článků, a za druhé jsem si sám načetl další informace a shlédl videa. Samozřejmě pro i proti. „11 balení antibiotik už jsem spolykal, nemám co ztratit.“

Během prvního dne jsem cca 5x, každé 2 hodiny, vzal MMS po kapce. Ještě ten den mi zmizely vysoké teploty. Druhý den jsem to samé zopakoval, ale se dvěma kapkami. Z 12 tablet Ibalginu jsem šel na běžné dvě za den. Třetí den jsem pokračoval se třemi kapkami a čtvrtý den jste mne mohli vidět v kempu lázní na Báječné rockové korozi. Seděl jsem tam 12 hodin v autě, užíval si bigbít, vzduch, přátele a říkal si, že „já debil“ nezavolal tomu Tomášovi dřív. Mohl jsem si ušetřit několik měsíců bolestí a bezmoci. Jestli je tohle placebo efekt, těžko, to snad spíš zázrak. Nebo důkaz, že něco funguje i bez požehnání presidenta České lékařské komory, MUDr. Milana Kubka.

Takže ať žije a slouží alternativa a debilové, kterým pomáhá. Váš Radek Sedláček