Astma neastma

Večer před Silvestrem přivážejí na pohotovost paní s astmatickým záchvatem. Dívám se na ni, je vyděšená, už si 3x foukla Spiropent a nic. Buší jí srdce (vedlejší účinek Spiropentu, který jinak roztahuje průdušky). Poslouchám plíce, žádný nález, průdušky jsou v dobré kondici, plíce skvěle provzdušněné. Má růžovou barvu obličeje. Ještě pro jistotu měřím obsah kyslíku v kapilární krvi… 100 %. Lepší už to být nemůže. "Milá paní, vy NEMÁTE atmatický záchvat", povídám. Nevěřícně na mne hledí a dýchá jak o závod. "Nevidíte, že se dusím?", sípe. "Nedusíte se. Máte více kyslíku v těle než já. Máte psychicky podmíněnou hyperventilaci." Kroutí hlavou, je nešťastná. "Dostanete injekci a za 10 minut vás to přejde, bude vám skvěle, slibuji." Po deseti minutách mám před sebou zcela jinou osobu. Dýchá zcela volně, usmívá se a kroutí nad sebou hlavou. Nechápe. "Už 15 let mám záchvaty dušnosti, chodím na plicní. Mám astma. Beru na to léky." Musím jí sdělit pravdu. "Žádné astma NEMÁTE! Asi jste jednou měla stažené průdušky a tak vám přidělili diagnózu astma bronchiale a nasadili doživotní léčbu a při vašich záchvatech vám píchají Syntophyllin a hormony, protože máte astma. Zapomeňte na to. Tohle všechno je zbytečné a ubližuje vám to. Vaše srdce je zbytečně vysilováno." Bere na srdce Isoptin, zklidňující tep.
Injekce, kterou dostala, byla Apaurin, tedy v podstatě injekční Diazepam, látka zklidňující psychiku. Podle mého odhadu - ve shodě s dalšími zkušenými kolegy, kteří si všímají…, asi 90 % "astmatiků" žádné astma nemá a jsou špatně léčeni! Astmatický stav je stažení průdušek většinou na alergickém podkladě, což se projevuje ztíženým výdechem. Pacient se lapavě nadechne a pak ztěžka vydechuje přes odpor zúžených průdušek. Je slyšet pískání či chrčení, podle toho zdali jsou průdušky zahleněny (zánět). Ale znovu opakuji: Při výdechu! V krvi je samozřejmě nízká hladina kyslíku - třeba pod 80 %. Toto je skutečný astmatik. Jeho záchvaty přicházejí v souvislosti s vyvolávajícími podněty. U každého je to jinak. Někdo reaguje na mlhu, jiný na pyl, další na srst zvířete, na druh potraviny, atd. Atma nelze vyléčit chemickou medicínou a LZE vyléčit informační medicínou. Naprostá většina dusících se lidí (zejména žen) nemá s touto chorobou nic společného a postačí jako první pomoc zklidňující látka, a v léčbě pak psychoterapie a vhodné informační léky zaměřené na emoční stav. Nebo třeba kineziologie.

Lékaři si svou práci někdy velmi zjednodušují. Totéž léta pozoruji například u diagnózy Epilepsie. Zejména u dětí. Jeden epileptický záchvat se specifickými grafoelementy na EEG (hroty) a malý pacient je odsouzen k mnohaletému braní mozkovou činnost tlumící léků. Plus spoustu zákazů. Celá rodina žije v hrůze, kdy a kde se jejich dítě zase v křečích zhroutí do bezvědomí… Vyléčil jsem několik takových "epileptiků", tím, že jsem posílil jejich protivirovou imunitu. Často se jedná o virus v mozku, jehož toxiny mohou mozkové buňky dráždit. Podobná situace je u paroxysmálních tachykardií a jiných srdečních arytmií. Opět nejčastěji infekce v srdečních vegetativních nervech.
Ach jo. Zase jsme u toho. Qui bono? (kdo z toho má prospěch, komu to slouží?). Apeluji na vás, kterých se to týká. Nebuďte jako ovce. Proberte se. Buďte aktivní. Vždyť jde o VÁŠ život! Ptejte se, jestli odborníci udělali VŠE, jestli jsou si JISTI vaší diagnózou. Chtějte vědět, co ty léky dělají, jestli už někoho vyléčily, atd. Jaká je úspěšnost takové léčby. Pokud nedostanete uspokojivé odpovědi, hledejte jinde… Nejlépe mimo tento zaběhaný systém.

MUDr. Tomáš Lebenhart